V rámci dalšího kola FH Talks jsme se zaměřili na téma, se kterým se v PR agentuře setkáváme denně – spolupráce s novináři. Pozvání na naši diskusní platformu přijali Adam Váchal a Petra Šroubková Pohlová.
Adam je zástupce šéfredaktora deníku E15 a v médiích se pohybuje už od roku 2008. Začínal v deníku Metro, poté působil v redakci MF DNES a pracoval i v Hospodářských novinách. Zabývá se především oblastí realit a automobilového průmyslu či tématy souvisejícími s pražskými podniky a politikou.
Petra Šroubková Pohlová momentálně pracuje jako novinářka a konzultantka mediálních projektů na volné noze. Za sebou má bohaté zkušenosti nejen z lifestylových médií. Pracovala v TV Nova, poté jako editorka v deníku Metro, ze kterého se přesunula do nakladatelství Burda. Zde vystřídala pozice redaktorky, editorky a zástupkyně šéfredaktorky v časopisu Marianne. Následně pracovala jako ředitelka redakcí v NextPage Media.
Besedu vedl Ondřej Píša, vedoucí týmu pro integrovanou komunikaci a bývalý novinář. Rozebírali jsme otevřeně vztahy mezi “píáristy“ a novináři. Jsou to přátelé nebo nepřátelé? Jak vnímají tento vztah oni a jak zase my? Jak by měla vypadat ideální spolupráce? Dostali jsme se také ke zlozvykům obou stran či otázce konkurence v tomto odvětví a jak se s ní vypořádat.
Ulovit novináře
Samozřejmě nás zajímalo, jakým tématem novináře zaujmout. Potvrdilo se nám, že naprostým základem je správné cílení na novináře, který má k danému tématu blízko. Roli ale hraje mnoho dalších faktorů, například blízkost uzávěrky nebo shoda s aktuálním tematickým plánem redakce. Jednoduše řečeno, pokud budeme chtít dostat do lifestylového časopisu červený telefon na jaře, kdy je rubrika s novinkami plná zelených a květinových dekorů, velmi pravděpodobně neuspějeme.
Běžná praxe tvrdí, že novináři mají dnes a denně emailovou schránku zahlcenou novými tiskovými zprávami a jednoduše je nedokáží ani přečíst, natož z nich čerpat. Naši hosté nám ale potvrdili, že jsou období, kdy z nich běžně čerpají a dává tedy smysl tiskové zprávy v rozumném množství rozesílat i nadále. Petra dodala, že důležitou součástí tiskové zprávy jsou také atraktivní grafické podklady či fotografie. Oba novináři se také svěřili, že spoustu své inspirace čerpají ze zahraničních zdrojů.
Jak je to s exkluzivitou a navazováním vztahů?
Sázka na osobní kontakty při prosazování témat je samozřejmě důležitá, ke každému novináři ale vede jiná cesta. Petra například není fanynkou telefonování a není lehké se s ní touto cestou spojit. Adam naopak na otázku, jak ho nejlépe dohnat odpověděl „volat, volat, volat“. A rovnou přiznal, že ve chvílích velkého pracovního vytížení nemusí ani tohle být ideální cestou. Jak Petra, tak Adam se ale shodli, že smysl dávají především telefonáty týkající se zásadních témat a sdělení, nikoliv zdvořilostní volání na téma “Jak se dnes máte?”.
Takovou otázku ale velmi často slýchají na tiskových konferencích a jsou za ni rádi. Právě setkání firem s novináři na oficiálních eventech jsou skvělou příležitostí k prohloubení vzájemných vztahů. Adam trefně zmínil, že tiskové konference rozhodně nejsou nic pro novináře hledající exkluzivní obsah, protože dané téma v den eventu zpracuje paralelně několik redakcí a nejrychlejší ze všech bude ČTK. Z toho důvodu on sám někdy tiskové konference vynechává, ale nepopírá jejich důležitost v momentě, kdy se chcete setkat se skutečnými lidmi a pracovat chvíli také na networkingu.
Řeč přišla i na trendy v médiích a jak se na ně správně adaptovat. Média například musí pracovat s faktem, že 80 % lidí už dnes funguje pouze na telefonu. Digitalizace je tedy mezi novináři velké téma. Trendem posledních let je také placený obsah, jehož konzumenty jsou především mladí lidé. V poslední době je stále větší množství obsahu, ať už jde o články, podcasty či videa, rozděleno na dvě části, přičemž ta více atraktivní je často uložena na platformách s placeným obsahem.
Ačkoliv se doba zrychluje a mluví se o jisté “netrpělivosti” čtenářů a snadné ztrátě jejich pozornosti, jsou dlouhé texty a reportáže v médiích čím dál častější. Podle Petry mohou rozhovory pro časopisy dosáhnout klidně i 15 až 18 tisíc znaků a nikomu to nebude připadat divné.
Výzvou pro novináře je také dnes už všudypřítomná umělá inteligence, která může být pro tento obor velkou příležitostí. Podle Adama a Petry je celkem běžné využívat AI pro generování nápadů, jelikož tyto nástroje dokáží ušetřit velké množství času. Ten pak mohou zkušení novináři věnovat právě psaní.
